Po zvládnutí Simplexe jsem se začal poohlížet po nějakém akrobatovi. Volba nakonec padla na většího z Rapírů, jehož stavebnici jsem zakoupil v r.2002 u výrobce p.Pánika v Plzni během dovolené u Kyselů v Knijích. Přes zimu jsem jej postavil. Udělal jsem proti originálu několik změn, které se mi velmi osvědčily. Serva VOP a SOP jsem umístil dozadu, udělal duralový podvozek, motor MVVS 8ccm otočil tak, aby byl laděný výfuk pod trupem. Zálet provedl kdo jiný než Milan Hanč 18.5.2003. Rapír je velmi povedený akrobat, zalétne vše, co má akrobat létat a co zdaleka neumím. Ale postupně mě naučil krásné nožáky, kopané výkruty, vývrtky, hranaté obraty atd. Bohužel jsem v září 2006 zavinil vlastní blbostí jeho těžkou havárii. Ač jsem před letem kontroloval stav baterek, nějak jsem byl mimo a neuvědomil si, že nejsou dost nabité. Chudák Rapír šel kolmo do řepy, křídlo vejpůl, trup po kabinu totálka. Zadek trupu s kormidly to přežil, a jelikož jsem si hned při nákupu prozřetelně pořídil 2 kabiny a 2 motorové kryty, nezbylo, než jej vzkřísit z mrtvých. Takže jsem si objednal náhradní křídlo a přes zimu 2007/2008 Rapíra zrekonstruoval. Do vzduchu šel znovu 22.3.2008 při zahájení sezóny na zaječickém letišti.

Rapír se časem dočkal i nového motoru, tentokrát P.H. 52 S (klon ASP) 8,5ccm a mnoho let spolehlivě sloužil - je to jedno z mých nejoblíbenějších letadel. Bohužel se na něm věk podepsal tak, že po banálním vylomení podvozku na myší díře jej již nebylo možno s ohledem na promaštění balzového trupu přilepit. Já jsem však měl prozíravě v zásobě od roku 2015 od p.Pánika trup laminátový :-). Na podzim roku 2020 tak došlo na jeho osazení a tak je Rapír opět provozuschopný.